Harmonie světla a ledu

To si takhle s parťákama Tomášem a Honzou naplánujete  výpravu na hřeben Jeseníků k Břidličné hoře. V den před výstupem byla prognóza podmínek dost nejistá a my zvažovali, jestli vůbec někam chodit. Ale přeci jen panoval duch odhodlání, takže ve jsme 2:15 vyrazili autem z domu směrem ke Skřítku (cca 1h). Odtud nás čekal výstup už po svých. Počasí pod hřebenem bylo nijaké  – ani ryba ani rak a my doufali, že se to nahoře snad zlepší. Jak jsme stoupali výš k místu určení, začala se obloha projasňovat víc a víc. Těsně pod hřebenem u Ztracených kamenů začaly “mírné” potíže, které se stupňovaly, protože se na kamenité cestě  vytvořila dost silná ledovka, kterou jsme s obtížemi překonávali až na hřeben. Při dosažení výškového bodu hřebene se nám otevřel nevídaný pohled na zamrzlou krajinu, jako v někde v křišťálovém království. Po 2,5h hodině jsme úspěšně dorazili na Břidličnou horu. Odměnou za náročný výstup byly téměř ideální podmínky – bezvětří, inverze, lehce pod nulou (cca -8) a krajina zahalená do ledového kabátu. Při východu se celá krajina prozářila, světlo se v ledových krystalcích ještě víc umocňovalo a my se mohli kochat tou parádou, která příroda nadělila. Byla to odměna za brzké vstávání a náročný výstup k cíli. Vše kolem bylo tak nějak v harmonii a příjemně se na to dívalo. Fotografie, kterou jsem pořídil, zachycuje okamžik krátce po východu. Jedná se o panoramatickou fotku, složená z 7×3 exp. bracketing + antireflexní snímky.